K ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek peněz. Domy, které si postavili za pár tisíc mohou být inspirací pro všechny, kteří žijí pod tlakem úvěrových splátek a se strachem, že pokud by přišli o práci nebo o zdraví, ztratí i střechu nad hlavou. Navíc, posuďte, ti lidé si žijí jako v pohádce...

Například Brit Simon Dale (24), o kterém už jste asi slyšeli, nezvládal splácet hypotéku a tak pro svou rodinu postavil doslova pohádkový dům z kamene, dřeva a slámy pouze za 3600 eur. Travnatá střecha ve tvaru hřibu jen nenápadně vyčuhuje ze země, okenice i dveře jsou ze zaoblených větví. Na první pohled působí jakoby domek obývali maličcí hobbiti z Pána prstenů, pod zemí se však skrývá desetipokojový dům, ve kterém se může dospělý člověk pohybovat se vzpřímenou hlavou. Se stavbou, která trvala jen přes čtyřicet dní, pomáhali Simonovi přátelé a příbuzní. 

Podobné domy se stavějí dokonce už i v Česku, proč byste si to nezkusili třeba právě vy?

Opět Anglie, Bristol.

A co tento Hobitín z Nového Zélandu?

Eko dům v Jižní Americe.

Jen stručně o dalších vybraných materiálech, na které poukazuje Petr Skořepa ze sdružení Ekovesnice.

Ovčí vlna a konopí

Ovčí vlna a konopí jsou málo používané izolační materiály. Lze je koupit jako průmyslově vyrobené izolační rohože, ošetřené proti škůdcům, podobně jako z minerální vaty. Ovčí vlna je takový zázrak přírody, který tepelně izoluje, ikdyž je mokrý.

Ale také můžete použít pro izolaci surovou nepranou ovčí vlnu přímo od ovcí. Tuto je dobré napustit proti škůdcům ekologickým postřikem na bázi octaboritanu a umístit do uzavřené konstrukce, protože lanolín zapáchá. Tuto izolaci můžete získat zadarmo, což ušetří nemalé prostředky na stavbě.

Sláma

Dalším zajímavým izolačním materiálem je sláma, která se i přes zjevné výhody stále používá velmi málo:

Většinou jde o odpad ze zemědělské výroby, tedy díky minimální spotřebě energie na výrobu a provoz nezatěžujeme nadměrně životní prostředí. Tepelná vodivost slámy při 20,6 st. Celsia, vlhkosti 14% a objemové hmotnosti 70kg/kubík, je kolmo na stébla 0,052 W/m.K a podél stébel 0,063 W/m.K. Tedy můžeme říci, že stěna silná 40 cm se rovná přibližně 15-20 cm polystyrénu.

Pokud zabráníme pronikání vody do konstrukce, tak má sláma dostatečnou životnost. Rakouské atesty stanovili požární odolnost 90minut, tím je tento materiál použitelný i pro veřejné budovy. Omítnutá stěna hlínou zamezuje přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášlivá hmota. Vymlácená nenabízí žádnou potravu pro myši a je-li dostatečně slisovaná, tak se chodbičky sami uzavírají. Myši jsou také líné a nechtějí si budovat domov stále dokola, tedy půjdou bydlet raději k sousedovi do polystyrénu.

Jednoduchá přestavba a ekologicky výhodná likvidace. Generace, které přijdou po nás, budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ, nezatěžujme je problémy co dělat s "odpadem„ po naší neuvážené výstavbě.

Výhody slaměných domů

• velmi nízká cena
• nízká energetická náročnost
• dostatečná životnost
• možnost postavit zdravý BIO dům, který dýchá
• dobré izolační a protipožární vlastnosti
• využití lokálních zdrojů, přínos pro místní ekonomiku
• vhodnost pro stavbu svépomocí

Nevýhody a co nám brání v použití

• voda je nebezpečí – tedy nevhodné do záplavových oblastí
• nedostatek tuzemských zkušeností
• bráníme se odlišnému a jsme líní sami hledat informace
• nelze koupit slámu ve stavebninách
• přesvědčení, že co je levné nebo zdarma nemůže být dobré
• pracnost – pokud chceme, aby nám stavbu postavila firma na klíč, tak právě kvůli větší pracnosti stavba vyjde cenově podobně jako dřevostavba nebo dokonce o pár procent více

Občanské sdružení Ekovesnice o.s. učí na seminářích nebo přímo na stavbách mimo jiné dřevěnou nosnou konstrukci – kostru podobně jako u dřevostavby a difúzně otevřenou skladbu stěny hlína-sláma-hlína. Tedy poté můžeme říci, že se jedná o dům, který dýchá. Na takovouto stavbu vám přijedou rádi pomáhat kamarádi a známí a tím se najednou z nezábavné stavby stává setkávací zábavní centrum. Nudná stavba se tak může lehce změnit na přátelské setkávání, kde jedni radí, vypráví vtipy, hrají si s dětmi, jiní připravují občerstvení a hlavně většina velkých si hraje se dřevem, slámou a hlavně hlínou. Stavební materiál se dá nakopat při vlastní stavbě, odpadá tak zátěž s dopravou a navíc nám může vzniknout tímto budoucí jezírko. Již naši předci vyráběli své domy z nepálené hlíny (vepřovice, kotovice) a dodnes takto staví svá obydlí lidé na celém světě. U spousty domů nepoznáte, že jsou postaveny z hlíny, dokonce někteří zedníci, kteří navštívili nějakou naší stavbu, kroutí hlavou a nevěří, že v omítkách není žádný cement ani vápno.

Ale jde to i takhle. Způsob, jak se obejít bez stavebního povolení...

Práce s hlínou přímo vybízí ke kreativnímu, výtvarnému, uměleckému zpracování pro její neomezené tvarové možnosti a barvy. Je to téměř jako práce s plastelínou ve větším. Vzhledem k tomu, že je zdravá i pro pokožku, můžeme přímo rukama tvořit různé dekorace jako hliněné poličky, lampy, výklenky, lavice, ornamenty a pece. Nápaditosti se meze nekladou, stačí občas jako armaturu použít pletivo, rákos, proutí, dřevo, jutu. Pro hliněné omítky jsou charakteristické zakulacené a oblé tvary, které jsou velmi příjemné a také funkční. Většinou je hlína v ostrém pravoúhlém rohu náchylná na odlomení. Na seminářích se lidé učí jak namíchat omítkové směsi s velkou odolností, ale pro interiérové použití je většinou tak pevná omítka nežádoucí a to z důvodu usnadnění možné přestavby v budoucnu. Dnes se tyto již zapomenuté techniky znovu objevují. Při pokusech různých poměrů míchání omítkových směsí jsme byli v jednom případě velmi překvapeni, když při potřebě vysekat kus stěny jsme najednou narazili na omítku, od které odletovaly při jiskření jen centimetrové kousky, podobně jako u betonu. A to v sobě měla jen složky z místa stavby, tedy žádný cement. S úsměvem říká Petr Skořepa.

Rozhodneme-li se pro výstavbu ”zdravého“ domu, pak jeho konstrukci může tvořit kámen, dřevo, pálená a nepálená cihla, vápenec, hlína, jíl, písek, ale i sláma, len nebo dokonce vlákna konopí. Vhodnost jednotlivých druhů materiálů a technologií pak záleží na využití. Sdružení Ekovesnice o.s. se snaží vzděláváním veřejnosti, řemeslníků, stavitelů a architektů pomoci k šíření informací o enviromentálně vyspělém stavitelství.